Ideální představitel naivních mladíků s poetickou duší. Proč Filip ze Starců na chmelu pověsil herectví na hřebík?
Ačkoli Vladimír Pucholt slaví 30. prosince osmdesátiny, v našich myslích zůstane už navždy mladíčkem – ať už je to zednický učeň Čenda z Černého Petra (1963), zamilovaný Filip ze Starců na chmelu (1964), přelétavý klavírista Milda z Lásek jedné plavovlásky (1965) nebo agilní esenbácké ucho ze Svatby jako řemen (1967).