Když 21. srpna 1968 překročila vojska Varšavské smlouvy hranice Československa, chyběli mezi nimi dva členové tohoto paktu. Albánie, která od roku 1962 byla jen pasivním účastníkem, a Rumunsko pod vedením Nicolae Ceauşesca. Diktátor dokonce invazi veřejně odsoudil, za což si vysloužil potlesk Západu a nevraživost Moskvy. Chvíli to vypadalo, že si činem vykoleduje i on „přátelskou pomoc ohroženému bratrskému národu“, jak pro Blesk Zprávy popsala rumunská historička Ana-Maria Cătănuş. Nastínila i pohnutky, které Ceauşesca k odporu vedly a jaký měl opravdu názor na pražské jaro.
Diktátor zradil Moskvu: Proč Ceauşescu nevyslal tanky a fandil Čechoslovákům?
Když 21. srpna 1968 překročila vojska Varšavské smlouvy hranice Československa, chyběli mezi nimi dva členové tohoto paktu. Albánie, která od roku 1962 byla jen pasivním účastníkem, a Rumunsko pod vedením Nicolae Ceauşesca. Diktátor dokonce invazi veřejně odsoudil, za což si vysloužil potlesk Západu a nevraživost Moskvy. Chvíli to vypadalo, že si činem vykoleduje i on „přátelskou pomoc ohroženému bratrskému národu“, jak pro Blesk Zprávy popsala rumunská historička Ana-Maria Cătănuş. Nastínila i pohnutky, které Ceauşesca k odporu vedly a jaký měl opravdu názor na pražské jaro.