Studie prokázaly, že na šíření koronaviru má přímý vliv teplota vzduchu. Ten se nejvýrazněji šíří při nižších teplotách a jako nejvýhodnější považují teplotu 8,72 °C. Na podobné hodnoty v Česku klesne teplota vzduchu počátkem listopadu. Navíc se sezónní modely shodují na tom, že v Evropě střední máme před sebou teplotně nadprůměrnou zimu – zejména leden, by měl být v porovnání s dlouhodobým normálem (ten je -2 °C) o 1 až 3 °C nadprůměrný. To znamená, že nás žádné dlouhotrvající mrazy nečekají. Ty sice epidemii nezastaví, ale lidé v mrazech tolik ven nechodí, proto se nákazy tolik nešíří a vždy pomohly při chřipkové epidemii. Navíc v zimě máme oslabený imunitní systém, což způsobuje nedostatek slunečního záření a nedostatek vitamínů. Na obranyschopnosti organismu se podílí ve velké míře ultrafialové sluneční záření.
Počasí a koronavirus: Jak teplota ovlivňuje šíření nákazy? Zima nám příliš nepomůže
Studie prokázaly, že na šíření koronaviru má přímý vliv teplota vzduchu. Ten se nejvýrazněji šíří při nižších teplotách a jako nejvýhodnější považují teplotu 8,72 °C. Na podobné hodnoty v Česku klesne teplota vzduchu počátkem listopadu. Navíc se sezónní modely shodují na tom, že v Evropě střední máme před sebou teplotně nadprůměrnou zimu – zejména leden, by měl být v porovnání s dlouhodobým normálem (ten je -2 °C) o 1 až 3 °C nadprůměrný. To znamená, že nás žádné dlouhotrvající mrazy nečekají. Ty sice epidemii nezastaví, ale lidé v mrazech tolik ven nechodí, proto se nákazy tolik nešíří a vždy pomohly při chřipkové epidemii. Navíc v zimě máme oslabený imunitní systém, což způsobuje nedostatek slunečního záření a nedostatek vitamínů. Na obranyschopnosti organismu se podílí ve velké míře ultrafialové sluneční záření.