Pod pohrůžkou samopalů usedali do letadla, které je dopravilo k »velkému bratrovi«. Šestici československých politiků nečekalo v Moskvě vřelé přijetí, ale internace. A také perné chvíle u jednacího stolu. Dnes je tomu 50 let, kdy začala rokování, která pohřbila pražské jaro roku 1968. Sověti totiž vsadili vše na jednu kartu a rozhodli se od vlády a čelních představitelů země dostat souhlas s vpádem vojsk pěti zemí Varšavské smlouvy. Čtyřdenní jednání, které vedl prezident Ludvík Svoboda, skončila podpisem Moskevského protokolu. Nakonec všichni, až na jednoho, ohnuli páteř a podepsali. Historik Libor Svoboda z Ústavu pro studium totalitních režimů Blesku popsal, jak probíhala jednání v Moskvě a proč si nikdo nedovolil zatknout prezidenta Svobodu.
Po vpádu tanků přišel Moskevský protokol. Historik vysvětlil pro Blesk: Proč nezatkli Svobodu?
Pod pohrůžkou samopalů usedali do letadla, které je dopravilo k »velkému bratrovi«. Šestici československých politiků nečekalo v Moskvě vřelé přijetí, ale internace. A také perné chvíle u jednacího stolu. Dnes je tomu 50 let, kdy začala rokování, která pohřbila pražské jaro roku 1968. Sověti totiž vsadili vše na jednu kartu a rozhodli se od vlády a čelních představitelů země dostat souhlas s vpádem vojsk pěti zemí Varšavské smlouvy. Čtyřdenní jednání, které vedl prezident Ludvík Svoboda, skončila podpisem Moskevského protokolu. Nakonec všichni, až na jednoho, ohnuli páteř a podepsali. Historik Libor Svoboda z Ústavu pro studium totalitních režimů Blesku popsal, jak probíhala jednání v Moskvě a proč si nikdo nedovolil zatknout prezidenta Svobodu.